- Nacházíte se:
- Blog
Jak probíhá měření osvětlení?
21/ 11/ 2026
Potřebujete protokol o měření osvětlení ke kolaudaci, pro ověření pracovních podmínek, nebo po výměně svítidel? Zajímá vás, jak se odborné měření liší od rychlého odečtu luxmetrem na jednom stole?
Odborné měření ověřuje, zda umělé osvětlení splňuje požadavky norem, zejména ČSN EN 12464-1. Není to jen několik naměřených čísel, ale systematický postup od přípravy až po vyhodnocení a protokol.
Proč se osvětlení na pracovišti měří?
Měření ověřuje skutečný stav osvětlení, nikoli pouze to, co je uvedeno v projektu nebo na štítku svítidla. Typickými důvody jsou kolaudace, ověření pracovních podmínek, kontrola po výměně svítidel a posouzení stávající soustavy.
Požadavky na osvětlení pracovišť stanovuje především nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a norma ČSN EN 12464-1. Podle § 45 nařízení musí osvětlení pracoviště i spojovacích cest odpovídat náročnosti práce a normovým hodnotám. Pro pracovní prostor s vyhovujícím denním osvětlením platí minimálně Ēm = 200 lx a Uo ≥ 0,4, pokud norma nepožaduje více. U běžné kancelářské práce je to podle ČSN EN 12464-1 právě 500 lx.
Výsledkem je protokol s naměřenými hodnotami a jejich vyhodnocením. Může sloužit jako podklad při kolaudaci, kontrole hygienické stanice nebo posouzení pracovních podmínek. Podrobněji se mu věnujeme v článku Měření osvětlení ke kolaudaci: Kdy je potřeba a jak vypadá protokol.
Jaké normy se při měření osvětlení používají?
Při měření umělého osvětlení vnitřních prostorů se obvykle uplatní několik navzájem se doplňujících předpisů.
| Předpis | K čemu slouží |
|---|---|
| ČSN EN 12464-1 | Požadavky na osvětlení vnitřních pracovišť |
| ČSN 36 0011-3 | Postup měření umělého osvětlení vnitřních prostorů |
| ČSN 36 0020 | Požadavky na sdružené osvětlení |
| Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. | Právní požadavky na osvětlení pracovišť |
ČSN EN 12464-1 stanovuje, jaké hodnoty má osvětlení splňovat. ČSN 36 0011-3 popisuje, jak se měření provádí. Při posuzování sdruženého osvětlení se přihlíží také k ČSN 36 0020.
Jak se měření připravuje a plánuje?
Příprava začíná ještě před příchodem technika do objektu. Nejprve je nutné ujasnit účel měření: zda jde o kolaudaci, ověření pracovních podmínek, kontrolu po výměně svítidel, nebo posouzení stávající soustavy.
Co je potřeba vědět o prostoru a činnostech?
Rozhodující je typ prostoru a vykonávané činnosti. Jiné požadavky platí pro kancelář, jiné pro chodbu, školní učebnu nebo výrobní pracoviště. Proto je důležité znát dispozici místností, rozmístění pracovních míst a charakter zrakových úkolů.
Podle ČSN EN 12464-1 se osvětlenost posuzuje v místě zrakového úkolu nebo činnosti. Kolem něj se rozlišuje bezprostřední okolí a vzdálenější pozadí, pro které platí zpravidla nižší požadavky. Pokud interiér ještě není zařízený, nebo se rozmístění stolů může měnit, posuzuje se často celá srovnávací rovina prostoru.
Měří se denní, nebo umělé osvětlení?
Je nutné rozlišit, zda se ověřuje umělé, denní, nebo sdružené osvětlení. Při měření umělého osvětlení se vliv denního světla vylučuje, aby výsledky popisovaly skutečný výkon osvětlovací soustavy.
Svítidla se před měřením zapnou s dostatečným předstihem, aby se jejich světelný tok ustálil. U výbojkových zdrojů to obvykle trvá déle než u LED svítidel. Měří se v provozním stavu, ve kterém se osvětlení skutečně používá, včetně obvyklého nastavení žaluzií a regulace.
Jakým přístrojem se osvětlení měří?
Odborné měření se provádí profesionálním luxmetrem, nikoli běžným kapesním přístrojem. Luxmetr musí vyhodnocovat světlo tak, jak ho vnímá lidské oko, a zohledňovat úhel dopadu na měřicí hlavici.
Klíčové jsou zejména dvě vlastnosti:
- přizpůsobení spektrální citlivosti křivce V(λ), tedy citlivosti lidského oka při denním vidění,
- kosinová korekce, která správně hodnotí světlo dopadající šikmo.
Třídy přesnosti luxmetrů stanovuje norma DIN 5032-7, která navazuje na klasifikaci fotometrů podle EN 13032-1 (v ČR ČSN EN 13032-1). Přístroje se zařazují do tříd L, A, B a C.
| Třída | Typické použití |
|---|---|
| L | laboratorní měření s nejvyšší přesností |
| A | měření s vysokou přesností |
| B | provozní odborná měření |
| C | méně přesná, spíše orientační měření |
Ve společnosti Smartlux používáme profesionální luxmetr Gossen MAVOLUX 5032 B USB. Jde o typově schválený přístroj, kterým lze měřit jak běžné hodnoty v kancelářích a halách, tak velmi nízké osvětlenosti nouzového osvětlení.
Pro oficiální měření v České republice nestačí pouze kalibrační list. Luxmetry patří mezi stanovená měřidla a podléhají schvalování typu i pravidelnému ověřování. Více o tom píšeme v článku Proč nestačí změřit osvětlení obyčejným luxmetrem?.
V jaké výšce a v jakých bodech se měří?
Naměřená hodnota silně závisí na tom, kde se čidlo nachází. Výška srovnávací roviny i síť měřicích bodů se proto volí podle normy, nikoli odhadem.
V jaké výšce se měří osvětlenost?
Podle ČSN EN 12464-1 i ČSN 36 0011-3 se osvětlenost stanovuje ve výšce místa zrakového úkolu. Srovnávací rovina může být vodorovná, svislá i nakloněná, například u tabule nebo ovládacího panelu.
Pokud je výška pracovních stolů známá, má se vycházet z této skutečné výšky. Národní referenční laboratoř pro osvětlení doporučuje pro běžné kancelářské stoly 0,75 m, pokud skutečná výška není známa. U dílenských pracovních stolů se v praxi často setkáme s výškou kolem 0,85 m. Na komunikacích, chodbách a schodištích se osvětlenost posuzuje v rovině podlahy. Podle ČSN 36 0011-3 se měří co nejblíže povrchu, nejvýše 0,05 m nad ním.
Jak se rozmisťují měřicí body?
Měřicí body se umísťují v pravidelné síti. ČSN EN 12464-1 stanovuje největší přípustnou velikost pole sítě vztahem
p = 0,2 × 5log10(d),
přitom p není větší než 10 m. Hodnota d je delší rozměr posuzované plochy v metrech. Pokud je delší strana alespoň dvakrát delší než kratší, dosadí se za d kratší rozměr. Pole sítě mají být přibližně čtvercová a osvětlenost se měří ve středu každého pole. Rozteč bodů by se neměla shodovat s roztečí svítidel.
| Delší rozměr posuzované plochy d | Největší přípustná velikost pole sítě p |
|---|---|
| 1 m | 0,2 m |
| 10 m | 1 m |
| 100 m | 5 m |
Z posuzované plochy lze vynechat okrajový pás, aby body u stěn nadměrně nesnižovaly rovnoměrnost. Jeho šířka je 15 % menšího rozměru plochy, nejvýše však 0,5 m. Pokud do tohoto pásu zasahuje místo zrakového úkolu, například stůl u stěny, pás se z hodnocení nevylučuje.
Za jakých podmínek musí měření probíhat?
Aby byly výsledky srovnatelné a průkazné, musí se dodržet tyto podmínky:
- Vyloučení denního světla: měří se po setmění, nebo se okna a světlíky spolehlivě zatemní.
- Ustálený provoz svítidel: soustava je zapnutá dostatečně dlouho, aby se světelný tok ustálil.
- Napájecí napětí a teplota: zaznamenávají se, protože mohou ovlivnit světelný tok svítidel i vlastnosti měřicího přístroje.
- Stínění a odrazy: technik nesmí stínit čidlo vlastním tělem ani na něj nežádoucím způsobem odrážet světlo. Měřicí hlavice se drží vodorovně a v předepsané výšce.
Měření umělého osvětlení se proto často provádí ve večerních nebo nočních hodinách.
Jak probíhá samotné měření?
Pokud je měření dobře připravené, je jeho průběh poměrně přehledný.
- Technik si ujasní rozsah měření, typ prostorů a vykonávané činnosti.
- Zkontroluje, že denní světlo výsledky neovlivňuje a že osvětlovací soustava pracuje v ustáleném stavu.
- Vytýčí síť měřicích bodů ve správné srovnávací rovině.
- V jednotlivých bodech změří osvětlenost profesionálním luxmetrem.
- Zaznamená podmínky měření a pořídí dokumentaci prostoru.
- Naměřené hodnoty následně vyhodnotí a zpracuje protokol o měření.
Podobný důraz na správné podmínky platí i u měření nouzového osvětlení, to se však provádí v nouzovém režimu a podle jiných norem. Více o něm píšeme v článku Měření nouzového osvětlení: kdo, jak často a co se kontroluje?.
Jak se naměřené hodnoty vyhodnocují?
Z naměřených hodnot se stanoví zejména průměrná osvětlenost Ē, minimální osvětlenost Emin a rovnoměrnost osvětlení Uo = Emin / Ē.
Tyto hodnoty se porovnávají s požadavky ČSN EN 12464-1. Norma předepisuje udržovanou osvětlenost Ēm, pod kterou by průměrná osvětlenost neměla klesnout po celou dobu udržovacího cyklu. U nové nebo právě vyčištěné soustavy proto bývají naměřené hodnoty vyšší než požadovaná Ēm. To je v pořádku: osvětlenost časem klesá stárnutím zdrojů a znečištěním svítidel i místnosti.
Součástí posouzení je také zohlednění nejistoty měření. Výsledek se nevyhodnocuje jako jediné „přesné číslo“, ale s vědomím, že každý měřicí řetězec má svou nejistotu.
ČSN EN 12464-1 stanovuje také další ukazatele, například mezní hodnotu indexu oslnění UGR a minimální index podání barev Ra. Při běžném měření luxmetrem se zpravidla přímo neměří a posuzují se zejména z návrhu osvětlení a údajů o svítidlech. Norma EN 12464-1:2021 navíc uvádí požadavky na válcovou osvětlenost a osvětlenost stěn a stropů.
Kolik luxů musí mít kancelář, chodba nebo jiný prostor?
Požadované hodnoty závisí na konkrétní činnosti. Níže uvádíme vybrané požadavky podle ČSN EN 12464-1, která je českou verzí evropské normy EN 12464-1:2021.
| Typ prostoru nebo činnosti | Požadovaná udržovaná osvětlenost Ēm | Rovnoměrnost Uo |
|---|---|---|
| Kancelář – psaní, čtení, zpracování dat | 500 lx | 0,60 |
| Zasedací a konferenční místnost | 500 lx | 0,60 |
| Zakládání dokumentů a kopírování | 300 lx | 0,40 |
| Chodby a komunikace | 100 lx | 0,40 |
Pro běžnou kancelářskou práci norma zároveň stanovuje mezní hodnotu indexu oslnění UGR 19 a minimální index podání barev Ra 80. U chodeb se osvětlenost posuzuje v rovině podlahy.
Jde o základní přehled. Širší hodnoty pro kanceláře, školy i výrobu najdete v článku Kolik luxů musí mít kancelář, škola nebo výroba?.
Nejčastější otázky k průběhu měření osvětlení
Jak dlouho měření osvětlení trvá?
Doba závisí na počtu a velikosti místností a na tom, zda je nutné čekat na setmění nebo zatemnění. Měření několika kanceláří může trvat několik hodin, rozsáhlejší objekty se plánují individuálně.
Musí se měřit až večer?
U umělého osvětlení je nutné vyloučit vliv denního světla. Často se proto měří večer nebo v noci. Pokud lze prostor spolehlivě zatemnit, je možné měřit i během dne.
Stačí změřit osvětlení jedním luxmetrem na stole?
Orientační odečet na jednom místě může posloužit pro hrubou představu, nikoli však jako odborné ověření. Podle normy je potřeba síť měřicích bodů, správná výška srovnávací roviny, ověřený přístroj a vyhodnocení průměrné osvětlenosti i rovnoměrnosti.
Platí jeden protokol natrvalo?
Protokol popisuje stav v době měření. Po výměně svítidel nebo výraznější změně osvětlovací soustavy již nemusí odpovídat skutečnosti. O intervalech měření píšeme v článku Jak často se musí měřit osvětlení na pracovišti a jak dlouho platí protokol?.
Je měření nutné i po výměně zářivek za LED?
U škol a dalších zařízení podle vyhlášky č. 160/2024 Sb. je měření po výměně elektrického osvětlení povinné. U kanceláří a dalších pracovišť záleží na rozsahu změn a příslušných právních požadavcích. Podrobněji tuto situaci rozebíráme v článku Je nutné měření osvětlení po výměně zářivek za LED svítidla?.
Kolik stojí měření osvětlení?
Cena závisí především na počtu a velikosti místností a na rozsahu požadovaného měření. Podrobnější informace najdete v článku Kolik stojí měření osvětlení a na čem záleží?.
Nechte si změřit osvětlení se Smartluxem
Nejste si jistí, zda osvětlení ve vaší kanceláři, škole nebo výrobní hale splňuje požadované hodnoty? Potřebujete protokol ke kolaudaci, nebo chcete ověřit stav osvětlení po výměně svítidel?
Ve společnosti Smartlux Group s.r.o. provádíme profesionální měření elektrického a nouzového osvětlení po celé České republice.
Na základě měření vypracujeme protokol s naměřenými hodnotami a jejich vyhodnocením. Pokud osvětlení nevyhovuje, dokážeme také navrhnout vhodný způsob nápravy.
Objednejte si měření osvětlení nebo požádejte o nezávaznou cenovou nabídku.
Související technické normy a právní předpisy
-
ČSN EN 12464-1 – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovišť – Část 1: Vnitřní pracoviště
-
ČSN 36 0011-3 – Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů
-
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Odborné informace aktualizovány v listopadu 2026.
Novinky - výpis všech